Videa 🎬

Západočeské Sudety komunisté považovali za jeden z regionů, který je oporou režimu. Ve dnech po 17. listopadu 1989 se pak nestačili divit. I o tom vypráví nový dokumentární film karlovarské pobočky Paměti národa s názvem Prolomit hráz. 

Západočeské Sudety komunisté považovali za jeden z regionů, který je oporou režimu. Ve dnech po 17. listopadu 1989 se pak nestačili divit. I o tom vypráví nový dokumentární film karlovarské pobočky Paměti národa s názvem Prolomit hráz. 

Nový dokument Paměti národa sleduje osud pevnosti Hanička v Orlických horách, zbudované před válkou na obranu proti Německu. Nedostala šanci splnit svůj původní účel, měla sloužit jako sklad zeleniny, kryt pro vyvolené i místo dostaveníček komunistických špionů.

V lednu 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77. V zahraničí rezonovalo mimo jiné ve Skandinávii a skupiny nadšenců začaly odtamtud disidenty podporovat. Jak? A co je tomu vedlo? Podívejte se na nový filmový sestřih pořízený z materiálů sbírky Paměť národa.

Arménští partneři Paměti národa natáčejí s pamětníky arménského boje za demokracii a osvobození země od nadvlády SSSR. Vznikl krátký film, který je vzkazem i pro české publikum. V době, kdy se Jerevan opět pokouší o nezávislost na Moskvě, je nečekaně aktuální.

Blíží se výročí Bitvy o Británii a Institut Paměti národa Brno uvede oceňovaný film o českých letcích RAF Františku Fajtlovi a Filipu Jánském. Pozvánku přijal i režisér filmu Tomáš Bojar, se kterým po filmu proběhne diskuse. Podívejte se na trailery k filmu!

Nový kinopříběh Paměti národa vypráví příběhy místních, kteří vzdorovali totalitě. Věnujeme se osudům neznámého člověka, který po srpnové okupaci na pionýru rozvážel protikomunistické letáky, ale i Pavlu Wonkovi, jehož smrt v roce 1989 vyvolala mezinárodní skandál.

V Mladé Boleslavi po roce 1968 běžně zněla na ulicích ruština. V novém dokumentu uvidíte svědectví o soužití s několika tisíci sovětských vojáků. Paměť národa ho k letošnímu 55. výročí okupace připravila ve spolupráci s Nadačním fondem ŠKODA AUTO.

V novém kinopříběhu „R” jako Romové pamětníci vyprávějí o romském holocaustu, konci kočovnictví i složité situaci romských matek v období socialismu. Rokem 1989 ale jejich příběhy nekončí.

S lítostí jsme se dozvěděli, že zemřel laureát Ceny Paměti národa Dietrich Koch. Cenu za něj vloni v listopadu přebrala jeho paní, která nám poté opakovaně psala, jak moc si pan Koch ocenění vážil. A nám bylo velkou ctí jeho příběh zaznamenat.

Novinář, disident a diplomat Luboš Dobrovský zemřel 30. ledna, čtyři dny před svými 88. narozeninami. Zveme vás ke sledování filmu, který pro něj k 85. narozeninám vytvořil režisér a dokumentarista Pavel Štingl.

„Tato píseň, kterou jste všichni bezvadně okrášlili, napsali krásný text a dali správnou instrumentaci, mě udělala takovou radost, že si to nemůžete představit,“ napsal Ivan Král k písni, kterou pro nás složil před čtyřmi lety.

Nacistický vyhlazovací tábor Auschwitz zůstal noční můrou pro hrstku přeživších. Osvobozen byl před 75 lety, 27. ledna 1945.

Bylo mu 16 let, když stál během Pražského povstání proti německému tanku. Po roce 1948 se zapojil do protikomunistického odboje. Za to ho soud poslal na 16 let do vězení.

Příslušníci pěti československých dělostřeleckých pluků vzpomínají na drtivé vítězství v bitvě u Jasla 15. ledna 1945, která otevřela Rudé armádě cestu ke Krakovu a Osvětimi.

Ačkoli Státní bezpečnost zatkla 6. ledna 1977 organizátory Charty 77 a znemožnila jim předat Prohlášení Charty 77 Federálnímu shromáždění ČSSR, nezabránila zveřejnění Charty 77 o den později ve světovém tisku.

Sehraný sbor Paměti národa – dokumentaristů, kameramanů, editorů, grafiků, produkčních, účetních a dalších – Vám přeje krásné svátky a vše nejlepší do nového roku.

Milan Kolář strávil v brněnském vězení na Cejlu Štědrý den roku 1948, Ludmila Hermanová trávila svátky v nápravně pracovním táboře Želiezovce a Ivan Kieslinger v jáchymovském lágru Rovnost, kde si na něm bachaři „trénovali“ mlácení vězňů.

Ani přes kruté mučení neprozradila Helena Šidákové svého manžela, s nímž měla utéct do západního Německa. Zdeňka Šidáka StB přesto chytila, dostal doživotí, ona šest let. Odmítla se rozvést a na setkání s manželem čekala 14 let.