Zdeněk Kratochvíl: Se slovem „zrada“ bych byl opatrnější
Osm let filozof Zdeněk Kratochvíl donášel StB na své kamarády. Předtím ho totiž přitlačili ke zdi důkazy o podílu na přípravě budoucích kněží k tajnému svěcení. Přečtěte si rozhovor, ve kterém Zdeněk Kratochvíl mluví o této době naprosto otevřeně.
Zdeněk Kratochvíl: Se slovem „zrada“ bych byl opatrnější (Ukázka)
Osm let filozof Zdeněk Kratochvíl donášel StB na své kamarády. Předtím ho totiž přitlačili ke zdi důkazy o podílu na přípravě budoucích kněží k tajnému svěcení. Přečtěte si rozhovor, ve kterém Zdeněk Kratochvíl mluví o této době naprosto otevřeně.
Fotoalbum: O fotky z poutě na Velehrad měla zájem StB
František Ingr žil během totality život člověka ukotveného svou vírou. Až do revoluce distribuoval náboženský samizdat a v roce 1985 nafotil velehradskou pouť. Fotografie z jedné z největších protikomunistických demonstrací najdete pod článkem.
Estébáci se muže na vozíčku báli
Julka Vargu těžká nemoc znetvořila a upoutala na vozík, StB z něj přesto měla strach. Čím více trpělo jeho tělo, tím ostřejší měl mysl a hlubší víru. Jeho byt se za normalizace stal centrem setkávání věřících, kteří často vystupovali proti komunistickému režimu.
Tuhá normalizace a naši disidenti tajně na Cambridge. Přitom v Praze. Jak to?
Cambridgeské dálkové studium v rámci bytových seminářů bylo v normalizačním ČSSR naprostým zjevením. „Turisté“, tedy hostující profesoři, ovšem přijížděli tajně. Nesměli mít na přednášky ani poznámky. Na semináře vzpomíná jejich organizátorka i účastník.
Film „Charta 77 a pomoc ze severu“. I díky Skandinávcům se Češi usmívají
V lednu 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77. V zahraničí rezonovalo mimo jiné ve Skandinávii a skupiny nadšenců začaly odtamtud disidenty podporovat. Jak? A co je tomu vedlo? Podívejte se na nový filmový sestřih pořízený z materiálů sbírky Paměť národa.
Zachránil své přátele disidenty. Při výslechu nečekaně snědl dopis…
Radim Palouš si z StB dělal legraci… Oslovoval tajné policisty, když ho sledovali; přednášel dějiny filozofie v celách předběžného zadržení. A při výslechu snědl „předmět doličný“ – dopis od pronásledovaného kněze Josefa Zvěřiny.
Máma disidentka. „Bylo to kvůli nim. Aby děti věděly, že mají důstojnost.“
Teplé večeře, klid a pohoda, víkend na chalupě. Matky z disentu svým dětem tyto věci často nedopřály. Zato jim dokázaly předat hodnoty, které jsou pro ně i po půl století stále důležité.
Zákazu navzdory. Hluboko v horách potkávali naši disidenti své polské kolegy
Zveme vás na výstavu, která dokumentuje vzájemnou podporu československých a polských disidentů ve druhé polovině 70. let. Bojovali proti komunistickým režimům a ty je za to pronásledovaly. Vzájemné přátelství ale navzdory zákazům vydrželo až do pádu totality.
„Luther“ Litomiský podepsal Chartu, odmítl udávat. Dostal tři roky na Borech
O Janu Litomiském jeho přátelé mluví jako o výjimečném člověku: vzdělaném, veselém a laskavém, pohostinném. Jako o hluboce věřícím evangelíkovi s buldočí povahou. Nezlomili ho vyšetřovatelé StB ani bachaři na Borech.
Přítel zradí, nepřítel zabije. Lhostejný vždy souhlasí... Zemřela Otta Bednářová
Nikdy nebyla lhostejná. Vždy se stavěla za práva slabších ať už jako novinářka, disidentka nebo členka Výboru dobré vůle. Otta Bednářová zemřela 5. září roku 2023 ve věku 96 let.
Sever pomáhal našim disidentům aneb Vikingové proti totalitě
„Pro československý disent a demokracii jsem dobrovolničil asi osm hodin týdně po dobu téměř osmi let,“ říká knihovník Frode Bakken z Norska. Co všechno Skandinávci v Československu dělali a co tím riskovali?
Kdy přijede teta Agáta? Díky kódům si s Poláky předávali zakázanou literaturu
Tajně se scházeli na hranicích, organizovali demonstrace, ukrývali českého disidenta a organizovali slavný koncert českých exilových písničkářů ve Wroclawi. Tak vypadala spolupráce polských a československých disidentů v 80. letech 20. století.
Osamocený, neústupný disident. Chartista Kozánek byl v malém Kyjově za potížistu
Při demonstracích v srpnu 1969 ho v Praze zbili, na Pankráci si odseděl měsíc. Bojoval za mariánský sloup, pašoval z Rakouska náboženskou literaturu. Z ekonoma se stal topičem a nepřátelskou osobou I. kategorie. „Zjistil jsem, že některé věci se ale prosadit dají.“
Kamarádkám myli okna doktoři, jen mně ne. Stěrka, za normalizace symbol svobody
Filozofy, historiky, kněží nebo vyhozené překladatele jste v ulicích mohli potkat jako myče oken a výloh. Kýbl, stěrka a hadr se za normalizace staly nečekanými symboly svobody.
„Studium historie mě přivedlo k osobní svobodě,“ říká Vilém Prečan
Svůj život zasvětil studiu novodobých dějin Česka a Slovenska. On sám byl jejich součástí ať už jako mladý komunista, účastník Pražského jara, pronásledovaný disident nebo podporovatel disentu v emigraci. V pondělí 9. ledna se Vilém Prečan dožívá devadesáti let.
„Do lampionového průvodu jsme nesměli.“ Jak vyrůstaly děti chartistů?
Strach z domovních prohlídek, ponižující návštěvy ze „sociálky“, hrozba umístění do dětského domova. Ale také semknutost rodin, vřelé vztahy a pestrý život v disidentské pospolitosti. Pamětníci vzpomínají na dětství v chartistických rodinách.
Disident nebo papaláš – „štvavé vysílačky“ poslouchali před rokem 1989 všichni
Hlas Ameriky a Svobodná Evropa by se umístily na předních pozicích, sledovanost všech stanic se tehdy ovšem neměřila. Kutilové a radioamatéři vedli tichou válku s hlasitými rušičkami o co nejkvalitnější poslech. „Půvab“ čehosi zakázaného skončil až v roce 1988.
Cítil jsem se marxistou. Takže do strany jsem vstoupit nemohl...
Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. A právě proto ho komunistické tvrdě pronásledovali… „Užití násilí je od ďábla, i kdyby bylo ospravedlněno morálně správnými cíli,“ říkal. Zemřel ve středu 1. prosince 2021.
Seděli v trávě na hranicích a diskutovali, jak svrhnout společného tyrana
Čeští disidenti, oslněni polským protikomunistickým hnutím, iniciovali na konci 70. let setkání českých a polských disidentů na hranicích. Místa v horách, kde si disidenti vyměňovali samizdaty, dohodli tajnými kódy.