„Přemýšlel jsem skutečně o všem... Včetně toho, že skončím se životem.“
„Celá léta lidem něco říkáte, oni si vás váží a věří vám – a teď tohle,” vzpomínal katolický kněz Alois Kánský na okamžik, kdy vyšlo najevo, že ho tajná policie vedla jako agenta. Po revoluci se věřícím omluvil při bohoslužbě.
Věřím v Boha a ve své pistole. Poslední ze „Tří králů“ dobojoval před 80 lety
Balabán, Mašín, Morávek – tři velká jména protinacistického odboje. Byli mimořádně inteligentní, odhodlaní, odvážní. A při své statečnosti také vtipní. Václav Morávek gestapo doháněl k zuřivosti nejdéle. V boji pokračoval i po zatčení svých přátel.
Britské válečné nevěsty láska uvěznila za železnou oponou
Za války se zakoukaly do československých vojáků, sloužících v Británii. Po válce s nimi odešly do Československa. V komunistickém státě se ale z jejich mužů – hrdinů stali „imperialističtí špioni”.
Šel koupit vánoční stromek a dárky. Gestapo mu mezitím odvedlo rodiče
Smutné Vánoce se odehrály v roce 1941. Manžele Korčákovy, kteří pracovali pro odboj, nacisté dopadli krátce před Štědrým dnem. Jejich tři synové zůstali do konce války sami, svou maminku už nikdy neviděli. Příběh rodiny Korčákových vypráví prostřední syn Vladimír
„Vražda na tyranu není zločinem.“ Proti komunistům chtěli bojovat zbraněmi
Bernartice na Benešovsku, rok 1951. Komunisté likvidují už i drobné zemědělce, a zdejší mladíci tomu nechtějí jen přihlížet. Josef Brzoň měl se skupinou kamarádů v plánu ozbrojený odpor, za to zaplatil šesti lety v komunistických lágrech.
Příběhy 20. století: Hrdinka z Pražského povstání prosí o více vlastenectví
Staroměstská radnice je v plamenech, kolem se střílí, lidé jsou v budově uvězněni. Kdo by se pokusil dovnitř proniknout, riskoval by svůj život. Dnes stoletá Marie Dubská to udělala.
Matka byla dobrodruh. Židovskou hvězdu nosila, jen když jsme šli na gestapo
Walteru Fischlovi bylo pár měsíců, když se jeho rodiče rozvedli, otec při rozvodu uvedl „z rasových důvodů“. Matka pak za války dokázala ochránit sebe i dítě falešnou identitou. Nejbližší příbuzní ale zahynuli ve vyhlazovacích táborech.
Interpelovat za odchod Sovětů se každý bál. Já se nebál, protože jsem byl rocker
Michael Kocáb se vždy považoval za hudebníka. Politikem se stal neplánovaně. V listopadu 1989 zprostředkoval klíčová jednání mezi komunisty a opozicí. Hned poté se ujal možná nejzásadnějšího úkolu té doby: co nejrychleji vyprovodit sovětské okupanty.
Věznění nebylo nadarmo. I proto jsem ho snášel celkem dobře
Antonín Pavel Kejdana žil od roku 1958 v tajné řeholní komunitě. Musel manuálně pracovat, jen ve volném čase mohl studovat filozofii, řečtinu, dogmatiku. Sotva přijal první řeholní sliby, odvezli ho v roce 1961 z výslechu rovnou do vazební věznice.
V šíleném století jsem prožil krásný život
Zkušenost války ho přivedla k medicíně i do řad komunistické strany. To druhé byl omyl a rozpoznal ho záhy, medicíně naopak zůstal věrný. Vladimír Beneš, jeden ze zakladatelů české neurochirurgie, zemřel ve věku sta let.
Nejvíc nás zajímalo, kdy odejdou Sověti, vzpomínají lidé z posádkových měst
Dopravní nehody, rvačky v hospodě, kšeftování s benzínem – jen některé z projevů mnohdy nepříjemného soužití se sovětskými vojáky. Čechoslováci vedle nich žili třeba v Mladé Boleslavi, Vysokém Mýtě nebo Frenštátu pod Radhoštěm.
Prožila celé století. Nejhorší byla heydrichiáda
V mrazech roku 1929 bruslila na Vltavě. Pamatuje si flašinetáře u hřbitovů i osmdesáté narozeniny prezidenta Masaryka. Před válkou chodila do Sokola, v květnu 1945 stavěla barikády. Pražská sokolka Věra Kazdová oslavila sté narozeniny.
Já, poslední okupant, odcházím. Příběh sovětského generála Vorobjova
Lituji, že jsem byl aktivním nástrojem chybné sovětské politiky, přiznal generál Eduard Vorobjov, který se v srpnu 1968 podílel jako velitel roty na invazi do Československa. Po sametové revoluci velel odchodu okupační sovětské armády z naší země.
Normalizační režim výtvarníky korumpoval, vzpomíná Tomáš Císařovský
„Když člověk nebyl na výtvarné škole, a tím pádem neměl později šanci být ve fondu výtvarných umělců s razítkem v občance, neměl právo ani koupit si slušný papír, dobrý štětec nebo slušnou barvu,“ říká malíř Tomáš Císařovský.
Postavil jsem se na lavičku a začal skandovat ‚Svobodu! Svobodu!’
Hynek Faschingbauer svolal v listopadu 1989 v Domažlicích první demonstraci. “Přišlo mi samozřejmé, že my zdravotníci nemůžeme být lhostejní k násilí na nevinných lidech,” vzpomínal domažlický lékárník a bývalý lékař.
Chtěli jsme zničit rušičku Svobodné Evropy. Příběh Vladimíra Stehlíka
Když v Maďarsku vypuklo 23. října 1956 povstání, rozhodl se s kamarády zničit rušičku, aby se k obyvatelům Brna dostaly pravdivé informace o boji Maďarů proti režimu. Plán překazilo udání.
Na rogalu uprchl z komunistického Československa. Příběh Josefa Hlavatého
Riskantní přelet do Rakouska uskutečnil s tříletým synem na zádech. „Řekl jsem si – smrt, nebo život. Nechtěl jsem v tomto systému žít.“ Jeho čin fascinoval rakouská média.
Ležel jsem na zemi a tekly mi slzy. Vzpomínky Vladimíra Špidly na srpen 1969
Pro Vladimíra Špidlu znamenaly události roku 1968 a 1969 zhroucení životní víry. Z výslechu v srpnu 1969, kdy režim brutálně potlačil protisovětské manifestace, si odnesl posttraumatický šok.
S jeptiškami si komunisté nevěděli rady. Perzekuci přijímaly jako dar a zkoušku víry
Po likvidaci mužských klášterů se komunisté v červenci 1950 pustili i do ženských řeholí. Akce Ř se ale ukázala být nad jejich síly. Obětavých jeptišek se nedokázali ze dne na den zbavit.
Dočasný pobyt sovětských vojsk trval 23 let. Jako poslední odletěl generál Vorobjov
Symbolickou tečkou za odchodem sovětských vojsk byl koncert Adieu C.A., na kterém zahrál s Pražským výběrem americký hudebník Frank Zappa. Odlet posledního vojáka přímo z koncertu Sověti nepovolili, generál Vorobjov odletěl do Moskvy o tři dny později.