Pamětníci

Anna Grušová a Helena Vávrová se narodily v prominentní rodině obklopeny vzdělaností a dobrými styky svých rodičů. Dramatický zvrat kariéry jejich otce Eduarda Goldstückera z nich však záhy udělal dcery politického vězně. Obě svěřily své vzpomínky Paměti národa.

Za prvních dvanáct let komunistické totality se počet dětí v dětských domovech zvýšil patnáctinásobně. Odebrání dítěte byl nejen nejčastější nástroj, jímž stát řešil jakékoliv problémy v rodinách, ale také mocná hrozba pro rodiny politických odpůrců.

„Nad ránem se při nehodě potopila loď plná podvratných živlů,“ ohlásil 13. července 1994 kubánský rozhlas. Jenže všechno bylo jinak. Remorkér totiž přikázal tvrdým zásahem potopit sám Fidel Castro. Ve vlnách našlo smrt 41 ze 72 pasažérů.

V průběhu jara a léta 1944 bylo na území protektorátu Čechy a Morava vysazeno 9 paradesantních skupin. K jejich spolupracovníkům patřil i farář Rudolf Babula. Život duchovního vyhasl jen necelý měsíc před koncem války v koncentračním táboře Mauthausen. 

Asanace. Výslechy, bití a výhrůžky kriminálem: „Když se vzdáš občanství a odejdeš z Československa, nezavřeme tě.“ Takovou nabídku dostali v letech normalizace ti, které by jinak režim nepustil na dovolenou ani do spřátelené Jugoslávie.

Tuto pamětní desku dnes najdete na pomníku u krnovské synagogy. Pro Paměť národa vypovídali jedni z posledních žijících pamětníků tragické události. 

Příběh Emanuela Vosky a jeho dcery Villy Bechyňové vydá na několik románů… Románů nabitých emocemi a dobrodružným dějem odehrávajícím se na pozadí historických dramat. Otec i jeho dcera sloužili Československu od samého počátku – dokonce ještě před jeho vznikem.

Syn Milan Píka strávil s otcem poslední noc před jeho popravou, byl oběšen ráno 21. června 1949. „Není ve mně zloby, studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost, pravda – snad jen dočasně – a šíří se nenávist, mstivost,“ napsal na rozloučenou.

Svou maminku Ludmilu si Radslav Švéda pamatuje s hustými černými vlasy a snědou pletí. Byly mu čtyři roky, když ji odvedla StB. Z vězení se vrátila šedivá až po deseti letech. Její manžel Václav už nežil, komunisté ho popravili na Pankráci 2. května 1955.

Komunistická cenzura v době normalizace ji přivedla k médiu, které se stalo jejím nejoblíbenějším výrazovým prostředkem: kresbě obyčejnou tužkou.

Zakladatel prvního československého stíhacího křídla britské RAF mezi piloty patřil k elitě. Vojenskou dráhu našeho nejúspěšnějšího stíhače v bitvě o Francii známe, o jeho životní cestě ale víme málo. Změňme to. V kokpitu stíhacího Spitfiru zahynul v červnu 1942.

Performer a konceptuální umělec objevoval principy své tvorby bez jakéhokoli formálního výtvarného vzdělání. Přesto patří k nejúspěšnějším českým umělcům v celosvětovém měřítku.

Svým zápisem voják Československé armády ve Velké Británii Bohuš Štefan rekapituloval dojmy z vojenského cvičení. Do deníku si zaznamenal své zážitky z nácviku na vylodění. Jsou věrným předobrazem skutečné události, která proběhla před 80 lety.

Mašín, Balabán, Morávek. K odbojové skupině Obrana národa ale patřili i méně známí lidé a také ti zaplatili mučením či smrtí. Byl to i Otto Janík, otec folklorní tanečnice Věry Heidlerové. Ona v poválečné republice pak prožívala chvíle klidné. A taky méně klidné…

Válka končila, porážka nacismu byla nevyhnutelná. SS přesto nabíralo děti, pak je posílali na smrt. Patnáctiletý Helmut Meewes tehdy byl mezi nimi. V českých táborech a na nucených pracích poté strávil tři roky. Proč se mu to stalo? Jak se s osudem vyrovnával?

Sestra Evarista z románu Kateřiny Tučkové měla svůj reálný předobraz. Biskup podzemní církve Felix Davídek za normalizace vysvětil na kněze desítky ženatých mužů i čtyři ženy. Po revoluci se ale Ludmile Javorové dostalo stejného nepochopení jako románové Evaristě.

Tři dny plné poznání – to je Veletrh vědy 2024! Stánek Paměti národa najdete 30. až 31. 5. na výstavišti PVA EXPO Praha v hale č. 6. Máme pro vás knihy, novou várku Spitfire draků i oblečení. Na veletrh vás zveme i příběhem české vědkyně Marie Königové.

Kreslířka původem z Olomouce zasvětila svůj život rychlé, impulzivní kresbě, ale i výchově nových výtvarných talentů. „Na dobrém realismu není nic špatného, ale člověk potřeboval vědět víc,“ říká.

Jeho protest proti nastupující normalizaci se nezapsal do povědomí veřejnosti jako sebeupálení studentů Jana Palacha a Jana Zajíce. Jihlavou ale před 52 lety otřásl. Na jeho pohřeb dorazily tisíce místních,záběry natočil a dvacet let schovával před StB Rom