1968

Po srpnové okupaci se komunista Věněk Šilhán postavil do čela politického odporu proti okupaci Československa. Bylo mu 41 let… Původně zámečník, pak profesor ekonomie. Po roce 1970 „šel k lopatě“. Stal se disidentem a podepsal Chartu 77.

Stál u počátků charitativních projektů u nás, založil jednu z prvních neziskovek. Byl problematický mladík a je nenapravitelný optimista i vášnivý fotograf. „Hrdinové jsme nikdy nebyli, ale páteř jsem měl vždycky rovnou,“ říká ve svých vzpomínkách.

Liberec byl po Praze městem, ve kterém si srpnová invaze vyžádala nejvíce obětí: zemřelo zde 7 lidí, 48 bylo zraněno, dva lidé podlehli zraněním později. Okupační vojska zničila podloubí na náměstí. Z libereckého utajeného studia vysílali Václav Havel a Jan Tříska.

„Přesně o půlnoci 21. srpna jsem překročil hranici. Jak podle švýcarských hodinek...“ říká polský podplukovník ve výslužbě Henryk Wrona. Jel v čele 11. tankové divize a hranici překročil při invazi pěti zemí Varšavské smlouvy do Československa jako první Polák.

Lituji, že jsem byl aktivním nástrojem chybné sovětské politiky, přiznal generál Eduard Vorobjov, který se v srpnu 1968 podílel jako velitel roty na invazi do Československa. Po sametové revoluci velel odchodu okupační sovětské armády z naší země.

Anna Fidlerová se zamilovala do Lorise Sušického ve středoškolské skupině Mladá kultura. Když se za války ukrýval na Kolínsku, jezdila za ním každý víkend na kole z Prahy. Při loučení před jeho transportem do Terezína si oba mysleli, že se po čase shledají.

Rok 1968 jí změnil profesní i osobní život. Prožívala komplikované vztahy s otcem komunistou, snažila se být maminkou i televizní hvězdou. Před 54 lety seděla ve studiu před namířenými sovětskými samopaly. Její úspěšnou profesní kariéru pak ukončili komunisté.

Rodák z Opavy Jaroslav Kukol se řadí k neznámým hrdinům, kteří odmítli přizpůsobivost většiny občanů s komunistickým režimem v okupovaném Československu. Před čtyřiceti lety podepsal Chartu 77.

V roce 1970 poslal soud do vězení tři mladíky zaměstnané v dolomitových jeskyních Bozkov: Jeníka, Doubka a Dolenského. Čím se provinili? Měli nevhodnou nástěnku, z amplionu pouštěli Svobodnou Evropu a zpívali protiokupační písně.

V liberecké Divadle F. X. Šaldy rozdmýchal sametovou revoluci a pomohl ji rozšířit po celém Liberci. Zemřel v pátek 16. října po vážné nemoci ve věku 77 let.

Pavel Bartovský svedl v době pražského jara bitvu s kádrovým oddělením Škodovky o nahlédnutí do svého kádrového posudku. Jeho malá vzpoura vůči komunistickým strukturám měla být po srpnu 1968 potrestána.

Miroslav Jeník a jeho bratr zachránili 21. srpna 1968 v Desné v Jizerských horách hořící ženu. Pohotově ji odtáhli z ulice, kterou zachvátily plameny a pustošily exploze po havárii vozu okupační sovětské armády.

Den, který se vryl do paměti všech Čechoslováků, byla středa a bylo krásně. O to absurději proto podle pamětníků vypadaly tanky a obrněné transportéry v ulicích a v nich ozbrojení vojáci.

Pro Vladimíra Špidlu znamenaly události roku 1968 a 1969 zhroucení životní víry. Z výslechu v srpnu 1969, kdy režim brutálně potlačil protisovětské manifestace, si odnesl posttraumatický šok.

Konstruktér Josef Haisler sestrojil tank, který dokázal jezdit pod vodou. Jeho kariéru armádního technika a vynálezce ale paradoxně ukončil příjezd sovětských tanků v srpnu 1968.

Nadaný student Jiří Březina mohl v 50. letech studovat pouze geologii. V oboru vybraném z nouze vynikal natolik, že na něj soudruzi nemohli. Zúčtovat s ním chtěli po vpádu vojsk Varšavské smlouvy, ale mladý geolog 25. srpna 1968 uprchl.

Před sto lety se zrodilo Československo, země protikladných individuálních osudů. To je i případ dvou historiků, Jiřího Kovtuna a Miloše Hájka, jejichž příběhy připomínáme.

Vzpomínky na 21. srpen 1968: Sergej Magid přiletěl na ruzyňské letiště vojenským letounem antonov. Petra Erbanová nedošla ráno do práce, v Liberci ji postřelil sovětský voják.

Vláda dovolila Sovětům zřídit natrvalo vojenské základny na území ČSSR