Připadal jsem si jako vyvrhel v lágru, vzpomíná chartista, proč se vzepřel režimu
Rodák z Opavy Jaroslav Kukol se řadí k neznámým hrdinům, kteří odmítli přizpůsobivost většiny občanů s komunistickým režimem v okupovaném Československu. Před čtyřiceti lety podepsal Chartu 77.
Štěstí je dělat to, co je těžké. Příběh vrchlabské disidentky Hany Jüptnerové
Nebála se vzdorovat režimu na malém městě. Nechodila k volbám, podepsala Chartu 77. Odvahu vzepřít se většině projevila i po sametové revoluci – stala se pěstounkou romských dětí a usilovala o uctění památky zavražděných sudetských Němců.
Pavel Landovský o honičce se Státní bezpečností kvůli Chartě 77
Ačkoli Státní bezpečnost zatkla 6. ledna 1977 organizátory Charty 77 a znemožnila jim předat Prohlášení Charty 77 Federálnímu shromáždění ČSSR, nezabránila zveřejnění Charty 77 o den později ve světovém tisku.
Nechtěla jsem, aby se za mě děti styděly, říká chartistka Němcová
„Při vzniku fenoménu underground uvědomila, že tady vzniká něco jiného, ilegální činnost, kdy hudba není to hlavní. Hlavní byla snaha přežít,“ vysvětluje Dana Němcová motivy, proč hudebníky všemožně podporovala.
U vzniku VONS stála bojovnice proti nespravedlnosti Dana Němcová
Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) vznikl 27. dubna 1978 v reakci na vlnu zatýkání signatářů Charty 77. Dana Němcová patřila mezi nejaktivnější bojovnice za práva nespravedlivě stíhaných.
Herec Ilja Racek o nepodepsání Anticharty
Naprostá většina československých umělců odsoudila 28. ledna 1977 v Národním divadle Chartu 77 podepsáním tzv. Anticharty.
Rudolf Bereza: autobusák, který vybízel k občanské kuráži
Na prvomájovou oslavu roku 1987 dorazili Rudolf Bereza a Tomáš Hradilek s transparentem: „Charta 77 vybízí k občanské kuráži“.
Státní bezpečnost narušila poslední rozloučení s filozofem Janem Patočkou
Komunistická moc trestala za kritiku i mrtvé. Dne 16. března 1977 znesvětila i tak intimní obřad, jakým je pohřeb – na hřbitově břevnovského kláštera narušila poslední rozloučení s filozofem a mluvčím Charty 77 Janem Patočkou.
Umělci odsoudili Chartu 77 podepsáním tzv. Anticharty
Dne 28. ledna 1977 vyvrcholila masivní pomlouvačná kampaň proti Chartě 77 shromážděním umělců v Národním divadle, na kterém odsoudili Chartu 77 podpisem tzv. Anticharty.
Proces s undergroundem skončil fiaskem. „Vlasatců“ se zastali intelektuálové
Pražský soud vynesl 23. září 1976 mírnější rozsudky, než původně normalizační režim plánoval. Hudebníky od exemplátních trestů zachránila podpora významných osobností. Proces navíc stmelil opozici a vedl ke vzniku Charty 77.
Charta 77 unikla dírou v železné oponě do světového tisku
O Chartě 77 by se nikdo nemusel dozvědět. StB by s jejími signatáři a mluvčími rychle zatočila, kdyby se nepodařilo její prohlášení propašovat do zahraničí a tady je publikovat.
Mluvčí Charty 77 čelili brutálním výslechům i vězení
Byla na ně upřena nejen pozornost zahraničních politiků a médií, ale především StB. Byli neustále sledováni, kdykoli jim hrozilo zatčení, domovní prohlídky, výslechy.
Jeden den nás vyhnali, druhý den zbourali dům
Jakmile se seznámil s disidenty, nebyla pro Viktora Parkána cesta zpátky. Podepsal Chartu 77 a odstěhoval se na venkov, kde chtěl žít s rodinou. StB je ovšem z jejich domu záhy vyhnala.
Zveřejnění "helsinských dohod" ve Sbírce zákonů ČSSR
Odpovědí disentu byla Charta 77, která upozorňovala na jejich nedodržování v souvislosti s procesy s undergroundovými hudebníky v roce 1976.
