Normalizace

Byla to euforie, po husákovské mrtvolnosti se začalo něco dít, popisuje historik Petr Placák na demonstrace z ledna 1989 v rámci Palachova týdne, které pomáhal organizovat.

Příběh českého undergroundového písničkáře Jindřicha Tomeše a Carole Paris, Pařížanky, která ho v roce 1982 unesla z Československa a propašovala do Francie.

Marie Königovám dosáhla vrcholu v oboru informační věda, i když nikdy nevstoupila do KSČ. Dostala se k němu z nouze, protože v 50. letech nemohla studovat medicínu. Nakonec se stala historicky první profesorkou informační vědy v ČR.

Na náměstí Velké říjnové socialistické revoluce v Příbrami stála socha Klementa Gottwalda, hlavního strůjce rudého převratu u nás a „prvního dělnického prezidenta“. Před půlnocí 23. srpna 1978 přišel k soše Ondřej Stavinoha a umístil pod ni trhavinu.

Dva kulisáci, signatáři Charty 77 Ivo Mludek z Opavy a Jan Král z Ostravy mají za sebou desítky možná stovky hodin výslechů kvůli vydávání samizdatu.

Stanislav Pitaš čelil šikaně StB celá 80. léta jen proto, že se rozhodl žít po svém navzdory režimu, který porušoval lidská práva.

Jiřina Čechová zaplatila v době normalizace za to, že žila v souladu se svými zásadami a svědomím.

Pronásledování a šikanování rodiny Šinoglovy trvalo až do roku 1989 a bylo dílem desítek lidí.

Bylo časné jaro roku 1973. Politická vězenkyně „husákovského“ komunistického režimu Anna Koutná seděla v kriminále v Opavě, doma měla dvě dcery a také muže, odsouzeného předtím ve stejném vykonstruovaném procesu ke kratšímu trestu.

Národní pouť na Velehrad u příležitosti 1100. výročí úmrtí svatého Metoděje se stala jednou z největších demonstrací proti komunistickému režimu.

Ve čtvrtek 29. června 1989 večer zazněl ve vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa text petice Několik vět s výběrem jmen prvních signatářů. Mezi komunisty nastal poplach, pod peticí se objevila i jména známých umělců.

Disident Pavel Wonka se stal 26. dubna 1988 poslední obětí komunistického režimu. Za dosud nevyjasněných okolností zemřel utýraný komunistickým aparátem v cele vazební věznice. Pavel Wonka se narodil před 70 lety.

Nástup Gustáva Husáka do vedení KSČ 17. dubna 1969 znamenal začátek tzv. normalizace a trestání oponentů režimu.

Ze vzpomínkové akce ke 20. výročí sebeupálení Jana Palach 15. ledna 1989 se stala série protirežimních demonstrací.

Naprostá většina československých umělců odsoudila 28. ledna 1977 v Národním divadle Chartu 77 podepsáním tzv. Anticharty.

Hokejisté Jan „Gusta“ Havel a Jiří Holík vzpomínají na slavnou výhru nad SSSR 28. března 1969.

Z návštěvy Michaila Gorbačova a jeho ženy Raisy 9. až 11. dubna 1987 měli větší radost občané Československa než zdejší komunisté, kteří se jeho reforem obávali.

Na prvomájovou oslavu roku 1987 dorazili Rudolf Bereza a Tomáš Hradilek s transparentem: „Charta 77 vybízí k občanské kuráži“.

Na Velký pátek 4. dubna 1969 se v Jihlavě upálil Evžen Plocek. Devětatřicetiletý reformní komunista tak dal najevo nesouhlas se sovětskou okupací.