Události

Před 75 lety, 3. dubna 1945, vyrušilo z ranního poklidu Jana Juříčka a jeho rodinu silné bušení na dveře a varovné volání: „Les je plný Němců, jste obklíčeni!“ O chvíli později už před dveřmi stálo gestapo.

Před pětasedmdesáti lety začala největší bojová akce druhé světové války na našem území. Cílem Ostravsko-opavské operace bylo osvobození průmyslové Ostravy. Po boku rudoarmějců bojovali vojáci 1. československého armádního sboru.

Před šestasedmdesáti lety, v noci z 8. na 9. března 1944, zahubila nacistická likvidační mašinérie v plynových komorách v Osvětimi-Birkenau 3792 obyvatel tzv. terezínského rodinného tábora, úředním označením BIIb.

„Lidi ho milovali, a to se jim nelíbilo,“ vzpomínal Karel Miláček ze Zahrádky u Ledče nad Sázavou na kněze Josefa Toufara, kterého místní komunisté okamžitě po 25. únoru 1948 nechali přeložit do nedaleké Číhoště.

Na studentský pochod na podporu prezidenta Beneše během komunistického puče v únoru 1948 jako by se zapomnělo. Jednalo se přitom o nejvýraznější protest proti nastupující komunistické diktatuře. Komunisté ho násilím potlačili.

Na svátek sv. Valentýna roku 1945 by američtí piloti raději zapomněli. Kvůli nepříznivému počasí a výpadku radaru ztratila formace 62 bombardérů B-17 správný kurs a místo nad Drážďany se ocitla nad Prahou.

Prvního února 1990 oznámil tehdejší federální ministr vnitra Richard Sacher zrušení Státní bezpečnosti. Tajná policie, která přes čtyřicet let sloužila komunistickému režimu, se musela transformovat v bezpečnostní službu demokratického státu.

Českoslovenští dělostřelci pomohli 15. ledna 1945 u polského města Jaslo Rudé armádě prorazit německou obrannou linii. Nechali za sebou totálně zničené město.

„Měsíc po 17. listopadu jsme zorganizovali lidský řetěz Ruce Evropy, což byl průvod z Břeclavi až na hranici s Rakouskem,“ vzpomínal Dušan Vaněk, jeden ze zakladatelů Občanského fóra v Břeclavi.

Když 2. prosince 1974 zemřela Hana Benešová, vdova po prezidentu Edvardu Benešovi, přineslo Rudé právo až 9. prosince drobnou zmínku o tom, že byla pohřbena bez data jejího úmrtí.

„Sedmnáctý listopad byla ta zápalná bomba, která to odpálila, ale musím říct, že my jako organizátoři jsme s tím nepočítali,“ uvedla Monika MacDonagh Pajerová, jedna z organizátorů studentského shromáždění na Albertově.

Jakmile přistálo v neděli 9. prosince 1984 v Praze letadlo z Říma, ve kterém seděla Agnesë Gonxhe Bojaxhiu, známá jako Matka Tereza, zahájila Státní bezpečnost sledovací akci, která trvala po celou dobu její třídenní návštěvy ČSSR.

Václav Havel ho předehrou sametové revoluce. Na „přehlídku nezávislé československé kultury“ přijely do polské Wrocławi dva týdny před 17. listopadem tisíce Čechů a Slováků.

Časně ráno 24. července 1949 zaútočili příslušníci Sboru národní bezpečnosti na sedm skautů, kteří se ukrývali v Jizerských horách. Dva na místě nemilosrdně zastřelili, ostatní zranili a uvěznili.

Národní pouť na Velehrad u příležitosti 1100. výročí úmrtí svatého Metoděje se stala jednou z největších demonstrací proti komunistickému režimu.

2. července 1951 byli v Babicích na Třebíčsku zavražděni tři funkcionáři místního národního výboru.

Rozsudek státního soudu v Praze z 8. června t.r., potvrzený rozsudkem Nejvyššího soudu z 24. června t.r., jímž byli Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra odsouzeni pro zločiny velezrady a vyzvědačství k trestu smrti, byl vykonán.

Ve čtvrtek 29. června 1989 večer zazněl ve vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa text petice Několik vět s výběrem jmen prvních signatářů. Mezi komunisty nastal poplach, pod peticí se objevila i jména známých umělců.

Dva týdny po vyhlazení Lidic zlikvidovali nacisté 24. června 1942 další českou vesnici – Ležáky na Chrudimsku.