Nezisková organizace Post Bellum, která spravuje sbírku Paměť národa, spoty připravila proto, že v sázce jsou životy pamětníků, s nimiž je už přes rok v úzkém kontaktu prostřednictvím Centra pomoci Paměti národa.
Podle ředitele Post Bellum Mikuláše Kroupy mají spoty pomoci odvrátit zbytečná úmrtí. „Na každém člověku záleží, to je přesně to, co nás učí Paměť národa,“ podotkl Kroupa.
Dokumentaristé tedy natočili videa se třemi pamětníky – letcem RAF Jiřím Pavlem Kafkou, Annou Hyndrákovou, která přežila věznění v terezínském ghettu a koncentračních táborech, a Jiřím Lukšíčkem, jenž prošel komunistickými lágry. Všichni tři prožili těžké časy a jejich jejich poselství zní: „V každé době má smysl věřit, že všechno dobře dopadne. Je třeba ještě vydržet.“
Spoty byly uvedeny 10. března, na hlavních televizních stanicích poběží do konce měsíce. Vznikly ve spolupráci s Českou spořitelnou, která financovala jejich výrobu a poskytla spotům svůj zakoupený mediální prostor.
Autoři se nechali vyburcovat neschopností vlády, která povzbuzující kampaň dosud nebyla schopna vytvořit. Nechtějí srovnávat dnešní situaci s minulostí, která byla v mnoha ohledech těžší. Chtějí dát prostor hrdinům, kteří prožili až neuvěřitelné životní zkoušky, a přesto jim nechybí nadhled a humor. Více na www.hrdinove.cz.
Vloni zemřelo 146 lidí, jejichž příběhy se v minulosti staly součástí sbírky Paměť národa. Letos zemřelo 28 takových pamětníků. „U některých víme, že odešli v souvislosti s nemocí covid-19, jako například Jan Vodňanský nebo páter František Lízna. U mnohých z nich to nedokážeme s určitostí říct,“ uvedl správce portálu Paměti národa Michal Šmíd.
Připomněl také jeden z osudů, který kvůli covidu dokumentaristé nestihli zaznamenat. „V prosinci jsme domlouvali natáčení s čtyřiadevadesátiletou Zdenkou Tomašíkovou, dcerou prvorepublikového politika, odsouzeného v 50. letech jako kulaka. Než se natáčení mohlo uskutečnit, dostali jsme zprávu, že paní Tomašíková v důsledku covidu zemřela,“ popsal Šmíd.
Paměť národa je největší sbírka vzpomínek pamětníků v Evropě. Sbírka nyní čítá přes 11.000 pamětníků. Na internetu je přístupná od roku 2008, spravuje ji Post Bellum ve spolupráci s Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů.
Žjicím pamětníkům už přes rok pomáhá Centrum pomoci Paměti národa, které v případě potřeby zajišťuje respirátory a ochranné prostředky, nákupy potravin a drogerie, doručení léků, registraci na očkování proti Covid-19 a možnost si telefonicky popovídat. Zahnat samotu je v dnešní době pro seniory často to nejdůležitější. Zapojit se či podpořit tyto aktivity můžete na stránkách pomoc.pametnaroda.cz.
