Spolek Piána na ulici vytvořil ve spolupráci s Pamětí národa nový brněnský poesiomat, kterým na nás promlouvají hlasy lidí uvězněných v káznici na Cejlu. Odrecituje vám i básně a povídky v češtině a také v romštině.
Ono poslední označení je obzvláště přiléhavé zvláště kvůli podobě Poesiomatu. Ten opravdu vypadá jako ze země vysunutý periskop, ačkoliv místo čočky dalekohledu je na jeho konci reproduktor. Nenápadný přístroj, který nově stojí i před brněnskou káznicí na Cejlu, mluví smutnými vzpomínkami i romskými básněmi. Po stisknutí tlačítka totiž uslyšíte úryvky české i romské poezie, povídání o „brněnském Bronxu“ i vzpomínky tří pamětníků, kteří zde v káznici byli uvězněni.
Všechny tři spojuje smutný osud odvážných lidí, který je dovedl až za mříže brněnské káznice.
ŠTĚPÁN VAŠÍČEKŠtěpánu Vašíčkovi zlomili bachaři dvě žebra, když mu z krku strhávali řetízek s křížkem.
VLADIMÍR DRÁBEKZažil brněnskou káznici později za komunistů. „Na cele byla ukrutná zima,“ vzpomíná. „Stávalo se mi, že mně přikrývka přimrzla ke zdi.“
Jejich vzpomínky na pobyt ve věznici Cejlu jsou nyní díky Poesiomatu vzdálené jen na jedno stisknutí tlačítka při procházce městem.