Barbora Šťastná

Nechtěl se stát spisovatelem. Psaní pro něj ale bylo způsobem, jak svým životem nést trauma holokaustu. Spisovatel Arnošt Lustig se narodil 21. prosince 1926 – právě před 95 lety.

Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. A právě proto ho komunistické tvrdě pronásledovali… „Užití násilí je od ďábla, i kdyby bylo ospravedlněno morálně správnými cíli,“ říkal. Zemřel ve středu 1. prosince 2021.

V prosinci uplyne osmdesát let od konce bitvy o severoafrický Tobruk. V jedné z důležitých bitev druhé světové války sehrál svou roli i 11. československý pěší prapor pod velením Karla Klapálka. 

Česká Němka Hermína Musilová se zamilovala do Čecha ze své rodné vesnice. Ve vysokém stupni těhotenství pak ale musela do odsunu a rodina se mohla sejít až po několika letech. V Československu se mezitím chopili moci komunisté.

Liberecký Němec Ervín Šolc musel za druhé světové války bojovat ve wehrmachtu, srdcem ale byl komunistou. Českoslovenští komunisté ho však kvůli jeho původu mezi sebe nevzali.

Komunisté se v době normalizace snažili ovládnout katolickou církev zevnitř. Sloužila jim k tomu organizace Pacem in terris, která vznikla před padesáti lety 31. srpna 1971. 

Jak vnímali srpnovou invazi pamětníci, kteří v roce 1968 byli ještě dětmi nebo teenagery? Jejich vzpomínky se navzájem liší mírou dramatičnosti i tím, nakolik událostem okolo sebe mohli porozumět. V jednom se ale shodují: 21. srpen 1968 jim změnil život.

Vladimír Bohata sloužil na začátku padesátých let v útvaru Javor, který měl na starosti ochranu vysokých stranických činitelů. Bezpečnost předního komunistického funkcionáře Rudolfa Slánského zajišťoval až do jeho zatčení.

Bohatá židovská rodina Edith Landesmann žila na „slunečné straně“ - ještě před válkou uprchli z protektorátu a poté i v Palestině žili zajištěný život. Nikdo z jejich českých příbuzných ale válku nepřežil. Ve zničené Evropě slunce pro Židy na dlouhou dobu zapadlo.

Růžena Sojková strávila se svým otcem Josefem Hořejším poslední noc v cele smrti před jeho popravou 7. ledna 1950. Bývalý majitel továrny na kočárky byl odsouzen k smrti jako člen údajné „teroristické bandy“.

„Bát se? Na to jsme neměli čas,“ odpovídal Tomáš Lom na otázku, jestli při válečných letech ve službách britské RAF někdy cítil skutečný strach. Příslušník československé 311. bombardovací perutě zemřel ve středu 23. června 2021.

Osud Renée Goldové určovaly její židovský původ i katolická víra, útrapy však překonávala i díky své vytrvalosti, smyslu pro humor a dobrým přátelům.

„Nech mě být, mami, já chci spát,” odháněla osmiletá Hana Reinwaldová svou maminku, když ji objímala před usnutím 9. června 1942. Druhý den musela její matka nastoupit do transportu. Už se nikdy nesetkaly.

Josef Hájek byl jedním z aktérů plzeňských demonstrací rozezlených dělníků ze Škodovky, postižených měnovou reformou. „Vzali jsme velkou oj od vozu a prorazili jsme vrata do budovy,” vzpomíná na první červnový den roku 1953.

Světoznámý dirigent a dívka, pro kterou se hudba a tanec staly životní náplní. Leonard Bernstein a Inka Vostřezová, rozená Vainsteinová, se poprvé setkali na Pražském jaru roku 1990. Jejich životy však byly propleteny už od předválečných dob.

Vymyslel slovo „ptydepe“ a pro inscenaci Krále Ubu vynalezl patafyzický stroj. Propojoval svět exaktních věd a filozofie, byl vydavatelem samizdatu a klidnou silou v pozadí českého disentu i událostí listopadu 1989. Ivan M. Havel zemřel 25. dubna 2021.

Před čtyřiceti lety, 27. dubna 1981 pozdě večer, zadržela Státní bezpečnost na hraničním přechodu Dolní Dvořiště karavan, který ze Západu přivážel knihy a časopisy. Posléze rozpoutala jeden z největších zátahů proti disidentům.

„Zrušili všechny kláštery, to bylo v jednu noc. V celé republice bylo zorganizované přepadnutí všech klášterů,“ vzpomínal na noc z 13. na 14. dubna 1950 František Kohlíček, kterého v rámci Akce K internovali v klášteře Želivi a později ho soud poslal na 18 let do vězení.

„Nechtěl bych to prožívat znova, ale Pánbůh zaplať za to,” komentoval své osudy pro Paměť národa katolický kněz František Pevný, který se dožil sta let. Zemřel týden před Velkým pátkem.