Karneval 1949 – tři dny, kdy puberťáci v Brně řídili tramvaje i lidské osudy
„Naprostá anarchie,“ tak pamětník vzpomínal na akci Mládež vede Brno. V květnu 1949 se vedení města ujali středoškoláci a učňové. Jedny tento „karneval“ vynesl do funkcí, jiné málem poslal za ostnatý drát. Organizátor akce Otto Šling pak skončil na popravišti.
Že by nás bombardovali Sověti? To bylo nepředstavitelné
Den po kapitulaci Německa 9. května roku 1945 začaly na Mladou Boleslav dopadat bomby. Šokované obyvatele tehdy většinou ani nenapadlo, že je bombarduje sovětská armáda. Mýty a utajování kolem této tragédie přetrvaly až do nedávných let.
Hlídal zajatého gestapáka: Když se dá na útěk, střílej. Dokážeš to?
Jedna puška na dva až tři muže. Boje v ulicích města. Kasárna na náměstí Republiky plná německých zajatců i civilistů. Tak vypadá Praha během povstání v květnu 1945 ve vzpomínkách odbojáře Pavla Tučného.
Dejte Rusákům na frak! A budu se modlit, abyste nespadla z tý kladrýny
Ikona olympiády v Mexiku roku 1968, ale i blízká spolupracovnice Václava Havla nebo podporovatelka ukrajinských sportovců v době anexe Krymu. Věra Čáslavská by 3. května oslavila 80. narozeniny.
„Před pár dny topič, teď přebíral ministerstvo.“ Vzpomínky na Jiřího Dienstbiera
Vězňové na Borech v nedělním volnu roku 1979 debatovali o tom, kdo z disidentů by měl být ministrem zahraničí. Jiří Dienstbier se stal jasnou volbou. V uplynulých dnech by se dožil 85 let.
„Jsem písničkář. Patřím tam, kde je můj jazyk.“ Hutka dnes slaví 75. narozeniny
Dříve svými písňovými texty vzdoroval komunistickému režimu, dnes se v nich vysmívá prezidentovi, bývalému premiérovi nebo útočí na diktátora Putina. Jaroslav Hutka, který 21. dubna slaví pětasedmdesáté narozeniny, se svou hudbou stále vyjadřuje k aktuálnímu dění.
„Patnáctiletý děti přece nemůžeme věšet, mějte rozum...“
Mluvilo se o nich jako o teroristické skupině. U soudu jim říkali „budislavští Jánošíci“. Ve skutečnosti to byla jen parta venkovských uličníků. Jejich příběh začal o Velikonocích 1948.
„Váš syn má samé jedničky. Takže navrhujeme, aby se vyučil kotlářem.“
Jak vypadaly přijímací zkoušky na střední školy v době socialismu? Kromě znalostí a dovedností dětí se hodnotil také kádrový profil jejich rodičů. Kdo nepropadl politickým sítem, a přesto chtěl studovat, musel si hledat postranní cestičky.
Čas je drahý, zaznělo z rádia. Pak z oblohy spadly zbraně
V noci z 12. na 13. dubna 1944 seskočili na Hodonínsku čtyři výsadkáři, vedení nadporučíkem Františkem Bogatajem. Jejich operace Carbon by neuspěla bez pomoci statečných vesničanů. Ti samí lidé pak často riskovali životy i dobách komunistické totality.
Obležené Sarajevo: Kdybych vzal do ruky zbraň, střílel bych na svého známého...
Před třiceti lety začalo obléhání Sarajeva, města, ve kterém do té doby žili v míru lidé různých národností. Během 1429 dnů obléhání se odehrály události, o nichž jsme se domnívali, že do současné Evropy dávno nepatří.
Přesidlovala jsem volyňské Čechy
Předsedkyně Potravinové banky Věra Doušová pomohla rodinám volyňských Čechů z blízkosti Černobylu. V 90. letech se totiž podílela na jejich přesidlování z Ukrajiny. Mít se rád a žít s radostí – tak, abych se za sebe nemusela stydět, říká.
Ohlédni se… Čechy totiž už možná neuvidíš
Osud virologa Karla Rašky a jeho rodiny je už po generace spjatý s medicínou. A také s odchody z Prahy a opětovnými návraty za více či méně příznivých okolností.
Život ve vězení? Vlastně už odpočinek…
Banderovci jsou dnes známí hlavně jako podporovatelé nacistů a pachatelé strašlivých masakrů za druhé světové války v Haliči a na Volyni. Příběh ukrajinského povstaleckého hnutí ale pokračoval i po válce.
Malí „nepřátelé lidu“ – ukrajinské děti, které vyrostly na Sibiři
Desetitisíce ukrajinských rodin byly během Stalinovy vlády deportovány ze svých domovů daleko na východ do nekonečné tajgy. Vrátily se až po Stalinově smrti a své domovy často nenašly.
Ukrajina mezi Hitlerem a Stalinem
Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelé množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.
MDŽ: ženy „na oslavu svého svátku“ musely odpracovat miliony hodin zdarma
Mezinárodní den žen před rokem 1989 znamenal škrobené podnikové oslavy, které se mnohdy zvrhly v brutální pijatyky. Především byl ale svátkem mohutné ideologické manipulace. Oslava žen znamenala ve skutečnosti jejich ještě větší vykořisťování.
Utekli před sovětskými kolchozy, v Čechách je dostihly nanovo
Roku 1947 se 34 tisíc volyňských Čechů v rámci repatriační dohody vrátilo do staronové vlasti. Klidný život, za kterým do Československa přišli, tu ale většinu z nich nečekal.
Dvouletka – rozjásaná předehra k temnému dramatu padesátých let
V únoru 1948 vstoupilo Československo do éry komunistické diktatury. Socialistické plánování však naši ekonomiku ovládlo ještě o něco dříve. Už počátkem roku 1947 s velkou slávou odstartovala dvouletka - plán na obnovu válkou zničené země.
Pražané usedali k obědu, když zaduněly výbuchy
Pražané si leteckých poplachů na konci války příliš nevšímali. Houkání sirén vnímali jako signál, že spojenci letí bombardovat Německo. 14. února 1945 však bomby dopadly na Prahu.
Tatínek odvedl syna před bránu sirotčince, zazvonil a utekl
Příběh záchrany Azriela Danskyho a jeho rodičů před hrůzami holocaustu připomíná dobrodružný film. Rodiče jej vydávali za sirotka, z ghetta, odkud měl jet do Osvětimi, se dostal v pytli s prádlem. Očima pětiletého pak viděl mrtvé a ten obraz se mu vryl do duše.