Pravda o Gulagu. 50 let od vydání bestselleru o sovětském represivním systému
28. prosince 1973 se obdivovaný Sovětský svaz pro mnoho lidí proměnil v říši zla. V Paříži totiž začalo vycházet Solženicynovo Souostroví Gulag. Román dosáhl milionových prodejů, jako samizdat se šířil i na Východě. „SSSR – náš vzor“ definitivně ztratilo platnost…
„Kam mizeli lidé?“ V čerstvě osvobozené Praze řádily jednotky Smerš
První zprávu o jedné z nejpřísněji utajovaných špionážních organizací z období konce druhé světové války – sovětské vojenské kontrarozvědce Smerš – přinesl západní veřejnosti Michail Dimitrovič Mondič, Čechoslovák původem z Podkarpatské Rusi.
Země koncentráků před soudem: francouzští komunisté vs. Kravčenko a Rousset
Na přelomu čtyřicátých a padesátých let proběhly v Paříži za velké publicity i zájmu západní veřejnosti dva soudní procesy, v nichž se před veřejnou institucí poprvé projednával komunistický teror a nelidské podmínky Gulagu.
Kniha, která zachránila Francii před komunismem
Arthur Koestler objasnil Západu jednu ze záhad 20. století: proč se sovětští bolševici ve 30. letech náhle doznávali k absurdním zločinům? Ve Francii se jeho Tma o polednách stala bestsellerem. I díky ní se země nevydala cestou československého Vítězného února.
Pravda ve službách lži. Jak nacisté zneužívali pravdivá svědectví ze SSSR?
Jak zacházet s pravdou, jestliže vědomě slouží zlu? I to je odkaz osudu a díla českého publicisty Josefa Kličky, který dlouhá léta strávil v Sovětském svazu a za protektorátu psal pravdivé články o sovětské realitě pro nacistickou propagandu.
Francouzský literát hledal v SSSR ideál, našel tam podlézavost a otroctví
Sovětská vláda nechala vytisknout 300 000 pohlednic s jeho portrétem. V Moskvě ho přivítali s pompou hodnou světově proslulé literární celebrity. Přesto se francouzský prozaik André Gide z pohledu komunistů záhy proměnil ve zrádného nepřítele a Hitlerova advokáta.
Moskva-hranice. Kde začíná moc podřízených a podřadných? Kde neevropská džungle?
Román Jiřího Weila Moskva-hranice z roku 1937 ukázal jako jeden z prvních u nás stalinské čistky, perzekuce i existenční bídu, které panovaly v Sovětském svazu třicátých let. „Co jste udělali z člověka?“ ptal se v recenzi na knihu literární vědec Václav Černý.
Tábory smrti v SSSR, Praha 1933. Autor první zprávy o lágrech byl pak vyhoštěn
Čtyřicet let před Solženicynem vydal bývalý čekista N. I. Kiselev knihu předjímající slavné Souostroví Gulag. Zprávu o lágrech na Soloveckých ostrovech v roce 1938 nechal vydat i K. H. Frank. Je tak dokumentem třídní a rasové nenávisti obou totalit 20. století.
Z ráje sovětské svobody (zápisky čekisty)
Pod tímto titulem vyšla v Československu už v roce 1932 jedinečná kniha o
sovětské státní bezpečnosti, ta se do roku 1922 jmenovala Čeka, poté GPU.
Strukturu, metody a cíle této represivní policejní organizace odhalil na Západ
přeběhlý vysoký důstojník GPU.