Dělníci zlínského samizdatu
Zatkli jej v osm. Mezi zabavenými dokumenty byly i kontakty spolupracovníků včetně jména jeho syna. Využil nepozornosti, vyskočil a papír se jmény si rychle strčil do úst. Následovala smršť obušků, ale on v tu chvíli už věděl, že StB se žádná další jména nedozví.
Fotoalbum: „Dobrý komunista neexistuje,“ říká pamětník, který nafotil okupaci
Bohumil Obdržálek, řečený Bob, vyrostl v prokomunisticky orientované rodině, sám s režimem ale neustále bojoval, často i pěstmi. V Holešově a Zlíně dokumentoval vpád vojsk Varšavské smlouvy, byl vězněn, podepsal Chartu 77 a věnoval se samizdatu. Nakonec emigroval.
Fotoalbum: Dceru Josefa Smrkovského ovlivnily jeho politické vzestupy i pády
Otec Kateřiny Novotné patřil k významným politikům a funkcionářům KSČ. Byl aktérem soudních procesů 50. let, stal se jedním z čelných představitelů pražského jara a během normalizace odmítl existenci jedné strany. Dcera Katrin poté dělala už jen podřadnou práci.
Předváděli na něm novou metodu mučení: elektrické boty
„Byla tam plná místnost estébáků, papalášů z okresu i s jejich šoféry. A na mně ukazovali, jakou mají novou mašinku,“ vzpomíná Bohumil Zhof. Státní bezpečnost ho zatkla již roku 1948 za vydávání protikomunistických letáků.
‚Furt něco měnit…‘ Vzpomínky Madeleine Albright
Když jí bylo jedenáct, řekla si, že stane obyčejnou americkou holčičkou. Pak se ale stala nejmocnější dámou přelomu tisíciletí. Paměť národa zachytila vzpomínky Madeleine Albright jen několik měsíců před jejím odchodem.
Zubří 1944: dětství uprostřed násilí konce války
Po podzimních operacích partyzánů okolo Zubří u Valašského Meziříčí následovaly odplaty nacistů. Rodačky Milena Urbanová, roz. Holišová (1933), a Eliška Pečenková, roz. Němcová (1930) to násilí viděly. Jejich vzpomínky vykreslují hořkou kapitolu historie města.
Pro víru za mříže. Příběh politického vězně Radomíra Janhuby
Útěchu před totalitou nacházel ve víře. Nakonec strávil patnáct měsíců na Borech a následný rok pod ochranným dohledem. Přišel o poslední zbytky svobody, práci a nakonec i iluze.
Po Vítězném únoru začala na hranicích téct krev
Už 23. února 1948 zavedlo ministerstvo vnitra ovládané komunisty tzv. výjezdní doložku. Lidé bez ní nemohli překročit hranice, i když měli platný cestovní pas. Kdo chtěl komunistický „ráj“ opustit, riskoval život.
