Fotoalbum: „Dobrý komunista neexistuje,“ říká pamětník, který nafotil okupaci
Bohumil Obdržálek, řečený Bob, vyrostl v prokomunisticky orientované rodině, sám s režimem ale neustále bojoval, často i pěstmi. V Holešově a Zlíně dokumentoval vpád vojsk Varšavské smlouvy, byl vězněn, podepsal Chartu 77 a věnoval se samizdatu. Nakonec emigroval.
Vrátit se, nebo zůstat? Příběhy Čechů, kteří byli 21. srpna 1968 v zahraničí (Ukázka)
Díky možnosti cestovat trávilo v roce 1968 svou dovolenou rekordní množství Čechoslováků v zahraničí. Když se dozvěděli o invazi, řešili dilema: vrátit se do okupované vlasti, anebo žít svůj další život v neznámém, ale svobodném světě?
Fotbalistka, která chtěla být svobodná a žít posvém
Jenom chtěla být volná a mít možnosti, které mají lidé za železnou oponou. To byly důvody emigrace Heleny Jindáčkové do Itálie. Mladá sportovkyně pražské Slavie zůstala na Západě při posledním klubovém zájezdu. Psal se leden 1969. Nedlouho potom opět spadla klec…
Na zámku se zase svítí! V českém lese pan hrabě po 50 letech cítil, že je doma
Karel Schwarzenberg, Hugo Mensdorff-Pouilly… Nedávno odešly dvě významné osobnosti a jejich úmrtí vneslo do veřejné debaty téma české šlechty a její role v minulosti i dnes. Přinášíme vám příběh jejich generačního souputníka Jana Podstatzkého-Lichtensteina.
„Píchneš dceři injekci a přivezeš si ji domů.“ Rodiče emigrantů v hrsti StB
Odešli za komunismu ilegálně za hranice. Jejich blízcí zůstali tady a netrpěli jen ztrátou části rodiny. Státní bezpečnost je u nás pak sledovala, pohrávala si s jejich city a vysílala je za dětmi na „přemlouvací návštěvy“.
Kubánci na vorech svobody. Navzdory žralokům i udavačům pluli za lepším životem
Pouhých 145 kilometrů Floridského průlivu dělí Kubu od nejjižnějšího cípu kontinentální části USA. Key West byl a je každodenním svědkem zoufalé snahy tisíců Kubánců dostat se ze země a v exilu začít nový život. Své zážitky vyprávěli Paměti národa.
Z Václaváku do Pusanu. Jak se český prodavač dostal na frontu Korejské války?
Po únoru 1948 odešlo přes hranice během dvou let přes dvacet tisíc lidí. Mezi nimi byl i prodavač fotoprodejny na Václavském náměstí Vladimír Zikan. Zažil pak vězení, zamiloval se, přišel v Korejské válce o zuby. V Americe se stal manažerem korporace Westinghouse.
Je zázrak, jak dobře to tu dopadlo, říkal filozof Erazim Kohák
Ve čtrnácti letech s rodiči utekl před komunisty. Polovinu života pak prožil v USA a stal se profesorem na Boston University. Po sametové revoluci nabídl své služby pražské „fildě“. Známý ekolog, sociální demokrat, evangelík a skaut by se dnes dožil 90 let.
Laco Déczi dotrubuje. „Ale starat se o to, kdy umřeš, je kravina“
Legendární jazzový trumpetista rodině sehnal falešné doklady a po dvou letech vydírání od StB odjel v 80. letech z Prahy. Nebyl už nejmladší, ale přesto se i v New Yorku prosadil. „Jazz byla Amerika, vždycky jsem tam chtěl,“ říká. Déczi dnes slaví 85. narozeniny.
USHMM – pět písmen z bolesti. Post Bellum a americký památník holocaustu
United States Holocaust Memorial Museum je světově druhá největší instituce, která připomíná hrůzy nacismu a antisemitismu. Post Bellum s ní zahájilo spolupráci, na jejímž základě zpracováváme svědectví nejen pamětníků s českými kořeny.
Od sítě doběhla ke svobodě. V Běhu pro Paměť národa tam o víkendu dorazíte i vy!
Volejbalistka Irena Králová prožívala krásných 19 let a sportovní úspěchy. Přesto se v roce 1988 rozhodla pro emigraci… Otevřete trauma jedné zdánlivě spořádané rodiny, ale i šťastnou pohádku, ve které je místo střevíčku na nožce těžký kufr na nártu.
Ohlédni se… Čechy totiž už možná neuvidíš
Osud virologa Karla Rašky a jeho rodiny je už po generace spjatý s medicínou. A také s odchody z Prahy a opětovnými návraty za více či méně příznivých okolností.
Matka byla dobrodruh. Židovskou hvězdu nosila, jen když jsme šli na gestapo
Walteru Fischlovi bylo pár měsíců, když se jeho rodiče rozvedli, otec při rozvodu uvedl „z rasových důvodů“. Matka pak za války dokázala ochránit sebe i dítě falešnou identitou. Nejbližší příbuzní ale zahynuli ve vyhlazovacích táborech.
Komunistický antisemitismus a dcery „židovského buržoazního nacionalisty“
Jednoho srpnového dne roku 1965 se na vlnách Jaderského moře houpal nafukovací člun a v něm pět lidí: pětašedesátiletá Marie Fischlová, její dcera Helena Kosková s manželem Ivem a jejich čtyřletá holčička Eva.
S Tebou se ničeho nebojím. Příběh lásky z exilu
Sylva Šimsová a Karel Janovický svou lásku prožili v exilu – v říjnu 1949 opustili Československo, usadili se v Londýně a tuto středu spolu oslavili 90. narozeniny Sylvy Šimsové.
Po Vítězném únoru začala na hranicích téct krev
Už 23. února 1948 zavedlo ministerstvo vnitra ovládané komunisty tzv. výjezdní doložku. Lidé bez ní nemohli překročit hranice, i když měli platný cestovní pas. Kdo chtěl komunistický „ráj“ opustit, riskoval život.
Prostříhal se skrz železnou oponu a v USA se stal vojenským kaplanem
Biskup Petr Esterka slaví 85. narozeniny a má na co vzpomínat – po útěku za železnou oponu vystudoval v Římě, doprovázel kardinála Berana na pastorační cestě po USA, byl u svatořečení Anežky České i sametové revoluce.
Učili ho střílet na útěkáře za hranice. Pak ale utekl on sám
Jiří Barteček narukoval na vojnu k Pohraniční stráži. Ale místo aby železnou oponu střežil, sám za ni roku 1975 utekl. Přeplaval do Rakouska a na dobrodružnou cestu na Západ vzal i dva kamarády.
Na rogalu uprchl z komunistického Československa. Příběh Josefa Hlavatého
Riskantní přelet do Rakouska uskutečnil s tříletým synem na zádech. „Řekl jsem si – smrt, nebo život. Nechtěl jsem v tomto systému žít.“ Jeho čin fascinoval rakouská média.
V únoru 1948 zase padala klec. Příběh poúnorového emigranta Zdeňka Dittricha
Účastnil se dvou studentských pochodů na Pražský hrad za prezidentem Benešem v době komunistického převratu: nočního 23. února, kdy se zástupci studentů k prezidentovi ještě dostali, i druhého 25. února, který policie násilím rozehnala.
