Eva a Hana Sachselovy nikdy nezapomněly na péči britského medika v Bergen-Belsenu
Když se sestry zotavovaly v květnu 1945 z tyfu a podvýživy, starali se o ně britští studenti medicíny. Jednomu z nich čtrnáctiletá Eva z vděčnosti věnovala své kresby z nemocnice. Andrew Matthews je celý život opatroval.
Vyčítám si, že jsem si nevzala svého židovského chlapce
Anna Fidlerová se zamilovala do Lorise Sušického ve středoškolské skupině Mladá kultura. Když se za války ukrýval na Kolínsku, jezdila za ním každý víkend na kole z Prahy. Při loučení před jeho transportem do Terezína si oba mysleli, že se po čase shledají.
Zničení varšavského ghetta jako dárek Hitlerovi překazilo povstání jeho obyvatel
Dne 19. dubna 1943 vpochodovali nacisté do varšavského ghetta, aby ho zlikvidovali jako dárek k Hitlerovým 54. narozeninám 20. dubna. Jejich plán nevyšel. Obyvatelé ghetta povstali a obrovské přesile dokázali vzdorovat až do 16. května.
Měsíční krajina chlapce z Prahy vzlétla do vesmíru. Příběh Petra Ginze a jeho sestry
Před 60 lety vzlétl do vesmíru první člověk – sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Splnila se tak vize Julese Verna, nejoblíbenějšího spisovatele chlapce Petra Ginze z česko-židovské rodiny. V terezínském ghettu nakreslil ilustraci k jeho románu Do Měsíce.
Za války přišla o celou rodinu. Od té doby už skoro nebrečím, říká Anna Hyndráková
Třiadevadesátiletá Anna Hyndráková účinkuje v televizním spotu, ve kterém dodává lidem sílu, aby vydrželi proticovidová opatření. Paní Anna vyjmenovává, kam nesměla chodit za války: do kaváren, divadel a kin. „Naštěstí nám nezakázali se smát,“ říká ve spotu.
Díky Fredymu Hirschovi byla válka pro židovské děti snesitelnější
Dokázal u esesáků vyjednat pro židovské děti lepší životní podmínky, ačkoli byl Žid a gay. Charismatický Fredy Hirsch zemřel v Osvětimi 8. března 1944 za záhadných okolností před zplynováním 3792 československých Židů.
Jediný se zastal Židů při jejich deportaci z Pardubic. Zaplatil za to životem
František Černý perzekuované Židy zaměstnal ve svém výrobní podniku a když v prosinci odjížděli transportem do Terezína, protestoval proti brutalitě gestapa. Krátce poté zahynul v Osvětimi.
S maminkou přežila všechny koncentráky i pochod smrti. Po válce je zavřeli Sověti
„Nebýt mé maminky, tak já tady nejsem. Ona měla už jen mě a život beze mne pro ni neměl smysl. Proto vynakládala všechno, co mohla, abych já přežila,“ vzpomínala Anita Franková.
Dvojče, na kterém Mengele dělal pokusy. „Na osvobození Osvětimi nezapomenu.“
Jiří Fišer vzpomínal na 27. leden 1945: „Bylo sněhu po kolena a my jsme s radostí vyběhli a vítali vojáky.“ Byl posledním žijícím dvojčetem pocházejícím z Československa, na nichž Josef Mengele prováděl pokusy.
Jako Kainovo znamení. Pamětníci vzpomínají na nošení Davidovy hvězdy
Šesticípá hvězda ze žluté látky s nápisem JUDE vyloučila Čechy židovského původu ze společnosti a byla předzvěstí jejich transportů do vyhlazovacích táborů.
Na jméno se v lágru nikdo neptal. Příběh přeživšího holocaustu Hanuše Gaertnera
Hanuš Gaertner, který jako dospívající hoch prošel třemi koncentračními tábory a na konci války přežil pochod smrti, oslavil 95. narozeniny.
V Terezíně se starala o nemocné, v Osvětimi o děti. Příběh Jarmily Weinbergerové
Prošla čtyřmi koncentračními tábory, domů do Prahy se vrátila jako jediná z rodiny. Ujala se jí rodina kamarádky, vystudovala medicínu a stala se lékařkou. Zemřela včera ve věku 97 let. Jsme rádi, že jsme jí letos předali Cenu Paměti národa.
Ať to slyší všichni. Dcery zveřejnily nahrávku tatínka o peklu v Osvětimi
František Schnurmacher přežil holocaust jako jeden z mála z rozvětvené židovské rodiny z Běhařova v Pošumaví. O svých zážitcích z války vyprávěl až v roce 1982 příteli, který ho natočil na magnetofon. Nahrávku poskytly jeho dcery Paměti národa.
S Winternitzovou vilou rekonstruujeme i příběh naší rodiny
Vilu nechal postavit u slavného Adolfa Loose pro svou rodinu právník Josef Winternitz. Nádherného domu si Winternitzovi užívali jen do roku 1941, zpět ho dostali až potomci zchátralý v roce 1997.
Šlo se na hranice v domnění, že se budeme bránit. Příběh Věry Vrbové
Věra Vrbová byla na přelomu září a října 1938 svědkem mobilizace a změny atmosféry v pohraničí po mnichovské dohodě. „Do té doby nebyly s Němci problémy,“ vyprávěla o situaci v rodné Sušici.
V Topoľčanech rozpoutali po válce hon na Židy, kteří přežili holocaust
Utrpení židovského obyvatelstva neskončilo s válkou. Židé umírali v létě 1945 při poválečných pogromech v Polsku a v září 1945 i v Československu. Ten nejznámější se odehrál před 75 lety, 24. září 1945, ve slovenských Topoľčanech.
Měli být zapomenuti. Příběh rodiny Welsových skrývala krabice
V prvorepublikovém Československu navrhl architekt Rudolf Wels řadu domů, spolupracoval s barrandovskými filmovými ateliéry a karlovarskou sklárnou Moser. Jeho potomci žijící v Anglii nic z toho nevěděli až do poloviny 80. let.
Pojišťovna vypálení synagogy neuznává, zjistil Pavel Jelínek
Synagoga v Liberci během tzv. křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 lehla popelem. Na jejím místě dnes stojí knihovna a nová synagoga, u jejíhož zrodu stál Pavel Jelínek. Marně žádal o vyplacení pojistného za vypálení.
Přeji si, aby se Romové vraceli ke své kultuře, říkal Čeněk Růžička
Jako padesátiletý zjistil, že jeho rodiče prošli romským koncentračním táborem v Letech. A postavil se do čela iniciativy, která chce v místě tábora vybudovat památník romského holocaustu, který důstojně uctí památku obětí.
„Vina“ nevinných obětí
Adolf Eichmann zodpovědný za vyhlazování Židů prohlásil: „Necítím se být vinen.“ Jeho oběti si hrůzné břemeno ale nesly po celý život. Paradoxně často mělo podobu nevyslovitelné viny.