Příběhy

"Činit dobro, to člověka dělá šťastným. Šťastný nemůže být člověk, když někomu ubližuje," vyznává se skaut Eduard Marek. Nacisté ho stíhali za pomoc Židům, komunisté za pomoc pronásledovaným a vedení dětí ke skautingu.

Po listopadu 1989 ovládla Československo do té doby nemyslitelná svoboda a zasáhla všechny oblasti života. Otevřely se hranice, bez omezení se rozvíjel kulturní a společenský život – a ve velkém se rozjel i obchod s drogami, které k té svobodě patřily.

Pád komunistického režimu a jeho ideologie udělal pronásledovaného chartistu a spisovatele Karola Sidona, jak říká, šťastným. Doufal, že už navždy. Jeho židovského otce umučila v Terezíně nacistická totalita. Dnes ale říká, že se mýlil.

"Estébáky mé mlčení přivádělo v zuřivost. Dávali mi do žeber a prý mně teď ani ten můj Bůh nepomůže. Řekl jsem jim, že všechno vidí... a oni se podívali do okna a chvíli do něj koukali. Bylo na nich vidět, jak jsou pověrčiví, říká dnes už s úsměvem biskup Malý.

Soukromé podnikání patřilo k hlavním výdobytkům svobody, kterou přinesl listopad 1989. Mnozí obstáli a vybudovali fungující firmy, řadu nových podnikatelů však „divoká“ 90. léta semlela.

Neúnavný bojovník proti totalitě Tomáš Hradílek mocné této republiky kritizuje už přes půl století. Naposledy držel hladovku proti opětovné kandidatuře Zemana.

Dům manželů Chnápkových byl zřejmě poslední vyvlastněnou usedlostí v Československu. Došlo k tomu těsně před listopadem 1989, na základě zákonů z padesátých let.

V prosinci 1989 padla „železná opona“, která oddělovala sovětský blok od západního světa. Stříhání drátů na hranicích je zřejmě nejvýraznějším symbolem nově nabyté svobody. Jak tehdejší události vidí někdejší důstojníci Pohraniční stráže?

Pád komunistického režimu otevřel cestu k alespoň částečné nápravě křivd, mimo jiné k restitucím kdysi ukradených majetků. Pro některé potomky starých selských rodů znamenal listopad 1989 především možnost začít znovu hospodařit.

Skaut Miroslav Kopt se i v nelidských podmínkách jáchymovských lágrů a uranových dolů zapojil do akcí protikomunistické skupiny, která vyvíjela zpravodajskou činnost.

Nedlouho po listopadu 1989 nastoupili někteří odpůrci komunismu k tajným službám. Patřil k nim i Vladimír Hučín: patrně jediný disident, stíhaný z politických důvodů i v demokratickém státě.

Říká se, že lidé z komunistických podniků zahraničního obchodu (tzv. pézetek) byli v listopadu 1989 nejlépe připraveni na změnu režimu a zavedení tržního hospodářství, že měli náskok před ostatními. Je to pravda? Skutečně výrazně uspěli?

Byla to euforie, po husákovské mrtvolnosti se začalo něco dít, popisuje historik Petr Placák na demonstrace z ledna 1989 v rámci Palachova týdne, které pomáhal organizovat.

V noci z 3. na 4. října 1941 obsadilo gestapo jinonický akcíz, ze kterého právě vysílali radiotelegrafista Jindřich Klečka s pomocníkem Antonínem Němečkem. Tehdy dvacetiletá Anna Nachtmannová poté zažila nejhorší chvíle svého života.

„Chtěli jsme žít svůj vlastní život a ne podle většiny. Podle toho, že se něco má,“ vysvětluje František „Čuňas“ Stárek, proč se zapojil do undergroundu.

Příběh československého ragbisty, který prošel Terezínem i Osvětimí, přežil zdrcující bombardování na konci války i pochod smrti.

"Když svobodu nemáte, tak jste pro její získání schopni položit i život. A když ji najednou máte, tak občas nevíte co s ní," říká někdejší disident a mluvčí Charty 77 Stanislav Devátý.

Příběh českého undergroundového písničkáře Jindřicha Tomeše a Carole Paris, Pařížanky, která ho v roce 1982 unesla z Československa a propašovala do Francie.

Před 80 lety 17. září 1939 zaútočil na Polsko z východu Sovětský svaz. Sověti na polském území zatýkali československé vojáky a posílali je do gulagů. Jedním z nich byl Imrich Gablech.