Příběhy

Na podiu Národního divadla v Praze převezmou 17. listopadu čtyři stateční lidé Cenu Paměti národa, Náleží těm, kteří ve svých životech prokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou jen prázdná slova. Seznamte se s jejich příběhy.

Pod vrcholem Králického Sněžníku byl drsný, ale krásný život. Vzpomínala na něj Liselotte Nováková, žena posledního provozovatele Lichtenštejnovy chaty.

„Bylo hrozné najít znásilněnou ženu nebo člověka s podříznutým hrdlem. Nejhorší ale bylo zoufalství lidí, kteří ztratili domov a nevěděli, co se stalo s jejich blízkými.," vzpomíná na své angažmá v mírových mísích 90. let Iva Valdmanová.

Bernartice na Benešovsku, rok 1951. Komunisté likvidují už i drobné zemědělce, a zdejší mladíci tomu nechtějí jen přihlížet. Josef Brzoň měl se skupinou kamarádů v plánu ozbrojený odpor, za to zaplatil šesti lety v komunistických lágrech.

Ty fotky obletěly celou republiku. 27. prosince loňského roku v Česku začalo očkování proti nemoci Covid-19. Spolu s premiérem Andrejem Babišem se stala první českou příjemkyní vakcíny i účastnice bojů druhé světové války Emilie Řepíková.

„Z dětství si Kubu pamatuji jako zemi, která skutečně zářila. Neexistovala v ní zloba podobná té dnešní,“ říká Tomás Núñez Magdariaga, kubánský opoziční aktivista. Homosexuální opoziční aktivista nutno dodat.

Stál u počátků charitativních projektů u nás, založil jednu z prvních neziskovek. Byl problematický mladík a je nenapravitelný optimista i vášnivý fotograf. „Hrdinové jsme nikdy nebyli, ale páteř jsem měl vždycky rovnou,“ říká ve svých vzpomínkách.

Během mobilizace v roce 1938 se v pohraničí zúčastnil potyček s henleinovci. V den vypuknutí druhé světové války ho zatklo gestapo. Přežil ty nejtvrdší nacistické koncentráky, dvakrát připravoval útěk. Po osvobození Osvětimi se přidal k československé armádě.

Co v obci pod Orlickými horami mají společného Čeští bratři z 15. století a soukromí zemědělci o pět století později? Pronásledování. Obě skupiny se snažily ubránit si základní lidskou svobodu.

Ve dnech, kdy českoslovenští komunisté nejspíš definitivně opouštějí parlament, pociťují lidé, kteří se v minulosti diktátu kdysi všemocné strany postavili, vděk a zadostiučinění. Jedním z nich je i Ivo Klempíř.

Javad Cihlář se narodil v Íránu afghánským uprchlíkům. Rodiče zemřeli, on zamířil do Turecka. Přežil plavbu po moři na přetíženém člunu i mnohahodinové skrývání na podvozku kamionu. Dojel kamsi do středu Evropy. Zjistil, že té zemi se říká Česká republika.

Česká Němka Hermína Musilová se zamilovala do Čecha ze své rodné vesnice. Ve vysokém stupni těhotenství pak ale musela do odsunu a rodina se mohla sejít až po několika letech. V Československu se mezitím chopili moci komunisté.

Jiří Koref byl posledním svědkem holocaustu v Německém, dnešním Havlíčkově Brodě. Jaké byly osudy lidí z místní židovské komunity? On jako malý chlapec prošel Terezínem a jen v okruhu své rodiny ztratil 23 příbuzných.

Letos v září v Polsku blahořečili kardinála Stefana Wyszyńského, V letech studené války se stal klíčovou postavou odporu proti komunismu nejen v rámci polské katolické církve, ale i v širší středoevropské perspektivě.

Liberecký Němec Ervín Šolc musel za druhé světové války bojovat ve wehrmachtu, srdcem ale byl komunistou. Českoslovenští komunisté ho však kvůli jeho původu mezi sebe nevzali.

Poprvé jsem potkal Lubora Šušlíka na podzim roku 2018. setkali jsme se před jeho bytem v Pardubicích. Čekal jsem devadesátiletého starce, namísto toho jsem uviděl vysokého muže oblečeného v moderní bundě. V očích měl klukovskou hravost a prýštila z něj energie.

Narodili se v předválečném Československu, ale většinu života prožili jako občané Německa. Jejich příběhy inspirovaly tvůrce knihy Odsunuté děti. Magazín Paměti národa přináší pětici medailonů pamětníků, kteří se stávají "komiksovými hrdiny".

Walteru Fischlovi bylo pár měsíců, když se jeho rodiče rozvedli, otec při rozvodu uvedl „z rasových důvodů“. Matka pak za války dokázala ochránit sebe i dítě falešnou identitou. Nejbližší příbuzní ale zahynuli ve vyhlazovacích táborech.

Během letošního podzimu se ve čtyřech severočeských městech odehrají plenérové výstavy. Vyprávějí příběhy spjaté s regionem, který zvraty našich moderních dějin zasáhly obzvlášť citelně. Čtenářům z výstavy přinášíme malou ochutnávku.