Když vypukla válka, ocitli se obyvatelé Hlučínska v nezáviděníhodné situaci. Oblast patřila po Mnichovské dohodě k Třetí říši a muže čekal povolávací rozkaz do wehrmachtu.
Začátek druhé světové války 1. září 1939 ukončil záchranu židovských dětí v tzv. kindertransportech, které organizoval Nicholas Winton s desítkami dalších pomocníků.
Marie Königovám dosáhla vrcholu v oboru informační věda, i když nikdy nevstoupila do KSČ. Dostala se k němu z nouze, protože v 50. letech nemohla studovat medicínu. Nakonec se stala historicky první profesorkou informační vědy v ČR.
Na náměstí Velké říjnové socialistické revoluce v Příbrami stála socha Klementa Gottwalda, hlavního strůjce rudého převratu u nás a „prvního dělnického prezidenta“. Před půlnocí 23. srpna 1978 přišel k soše Ondřej Stavinoha a umístil pod ni trhavinu.
„Nejšílenější bylo, že mě vedli dlouhou chodbou a schodištěm do prvního patra. V ní bylo asi 100 vojáků, policajtů a milicionářů, stáli na střídačku, každej s pendrekem. Musel jsem tu uličku projít a každej si bouchnul,“ vyprávěl Kamil Černý.
Dne 13. července 1943 vypálili nacisté obec Český Malín na Volyni a zavraždili 374 Čechů a 26 Poláků. Paměť národa obsahuje vzpomínky několika volyňských Čechů, kteří masakr přežili.
Bylo časné jaro roku 1973. Politická vězenkyně „husákovského“ komunistického režimu Anna Koutná seděla v kriminále v Opavě, doma měla dvě dcery a také muže, odsouzeného předtím ve stejném vykonstruovaném procesu ke kratšímu trestu.
Za druhé světové války byl Vladimír Bernát nuceně nasazen v nacistickém Německu. Po porážce Třetí říše prožil bezmála pět let v zajateckých táborech na území SSSR.
Omezování práv a svobod židovských obyvatel nacisty na sebe po vzniku Protektorátu nenechalo dlouho čekat. 21. června 1939 vydal říšský protektor Konstantin von Neurath první nařízení o vyvlastnění židovského majetku.
Rodiče Miroslava Kovala byli dominikánští terciáři. Když byli v 50. letech oba uvězněni, Miroslav i jeho starší bratr Vladimír se dostali do dětských domovů.
10. června 1942 časných ranních hodinách vyvedlo gestapo její rodinu z domu v Lidicích. Otec byl popraven s lidickými muži a jí, sestru a matku čekal osud ostatních lidických žen. Putovaly do koncentračního tábora v Ravensbrücku.
Slavné finále první cesty papeže Jana Pavla II. po Polsku se konalo v Krakově. Jeho závěrečnou mši, kterou navštívil rekordní počet věřících, zažil Marian Siedlaczek z Třince.
„Nikomu, kdo nás ponižuje, neuděláme radost, že mu dáme najevo, že jsme ponižováni,“ prozradil Jiří Stránský rodinné motto, kterým se vždy řídil. Byla radost zaznamenat jeho životní příběh, který skončil 29. května 2019.